Závod Běhej lesy Bílá - 9.8.2025
Na závod jsem vyrazil s parťákem, který už měl dřívější zkušenost. Pro mě to byla v Bílé premiéra. Já běhám primárně rovinky a v kopcích jsem pomalejší, ale série Běhej lesy se mi líbí a taky jsem chtěl zkusit něco nového.
Vyrazili jsme z Olomouce autem a s dostatečným předstihem. Aspoň jsme si to mysleli. Po sjezdu z dálnice vedla cesta do Bílé už jen okreskama a tam nás čekalo několik nepříjemných opravovaných cest s přidanou hodnotou - kolony aut. Protože byla sobota a jednalo se o Beskydy, byly cesty docela vytížené i výletychtivými turisty.
Další překvapení bylo, když jsme se značným neplánovaným zpožděním dorazili na poslední chvíli do Bílé. Zbývalo pár minut do startu. Parkoviště už byly dávno přecpané a parkovalo se jednoduše úplně všude. Kolega je sice zkušený řidič, ale naštěstí ještě zkušenější parkovač. Auto nakonec zaparkoval na posledním místě, které se dalo vykoumat.
Stihli jsme si akorát odskočit do lesa, pak hned vyzvednout čísla a šlo se rovnou na start.
Závod
Běh Běhej lesy Bílá začíná na horním konci lanovky. Takže po startovním roztleskání jsme pěkných pár minut jen stáli na startu, odkud nás postupně po šesti běžcích pouštěli k lanovce. Start byl tedy jen na oko a závod samotný začal až nahoře, proběhnutím první časové brány. Bez diváků. Prostě nenuceným stylem "až se ti bude chtít, tak vyběhni".
Výškový profil tratě:
Nepřepálit to v první polovině
První polovina trasy byla primárně po lesních cestách a kopcích. Odpovídaly tomu jak povrch, tak stoupání. Drtivá většina stoupání celého závodu se odehrála v této úvodní části. V druhé polovině závodu se přešlo primárně na asfalt a běželo se už skoro jen z kopce.
Tady přišlo k zajímavé situaci. Já z kopce letěl jak blázen (jinak to neumím), ale asi i protože jsme za sebou měli 10 kilometrů v úvodních kopcích, tak jsem v této části (úsek 10-15 km) předběhl několik desítek(!) běžců, kteří už nemohli. Běželi jsme z kopce, ale ohromná spousta závodníků rezignovaně šla, nebo jen pomalu popobíhala. Přepálili nebo neodhadli začátek a teď, po asfaltu z kopce, to s vyplazeným jazykem zvládali jen v chůzi. (Nebo je to už možná jen nebavilo, neptal jsem se.)
No a na posledním stoupáku (viz profil tratě) jsem si zase vylámal zuby já. Nečekal jsem ho a vyplácal jsem všechnu energii zmíněným dlouhým seběhem.🙄
Trasu 20 kilometrů jsem dokončil za 2:03:55 a v cíli si počkal na kolegu. Doběhl téměř po chvilce za mnou.
Zašli jsme na oběd do jedné z restaurací v lyžařském středisku a vydali se na cestu domů.
Snad lepší než samotný závod bylo vyrazit si takhle se spřízněným běžcem a prokecat cestu autem tam a zpět.😅
Na co dát pozor:
- parkování, ideálně přijet dřív, nebo se nechat vyhodit někým, kdo pro tebe pak přijede
- nepřepálit to v první polovině, protože pak se dá z kopce dohnat hodně času
