Závod Vodafone Marathon Prague - 3.5.2026
O tom, že poběžím Pražský maraton, jsem věděl hned po doběhnutí toho minulého v roce 2025. Vylepšil jsem si tehdy osobák o skoro 30 minut a tehdy jsem byl namotivovanej zbořit všechny hranice světa. Minimálně toho svého.😅
Ta pravá poctivá příprava na ročník 2026 začala půl roku předem. Abych se zpevnil, začal jsem zase chodit do fitka, cíleně zhubnul dvě kila a sbíral kilometry.
Pravda, pohnojil jsem si to v únoru, kdy jsem byl dva týdny nemocný a pak kilometry dohnal zpětně v dalších 14 dnech. Zaplatil jsem za to nataženým stehnem, ale dva měsíce před maratonem jsem se s tím už naučil žít (i běhat).
Poslední týden před maratonem jsem začal řešit i sacharidy. Prostě všechno jsem obětoval, abych se pokusil pokořit minimálně hranici 3:40.
#PakJsemSiGrknul
Závod jako takový začal klasicky. Vyběhl jsem podle plánu a držel se docela v pohodě. Měl jsem s sebou vodu, gely a ve sluchátkách hudbu přesně na plánovanou kadenci.👍
Připravenější už jsem být nemohl.
Počasí bylo trošku teplejší, než bych si přál, ale úplně v pohodě jsem držel tempo 5:00. To by vycházelo na maraton s časem 3:31!
Jenže to bych si nesměl někde kolem 17. kilometru grknout. Vrátil se mi ze žaludku gel až na jazyk a chtělo se mi zvracet. 🤢
Zrovna ve výběhu před Vyšehradem s otočkou. Jedno z míst, kde bývá většinou nejvíc publika, protože se tady trasa závodu křižuje a svého oblíbence lidi vidí třikrát z jednoho místa. Chvíli jsem si hrál s myšlenkou, že prostě skočím ke zdi a vyzvracím se, ale všude tolik lidí s telefonama a já v klubovým dresu. Nějak se mi nechtělo stát se virální hvězdou tiktoku a kolovat dalších deset let v různých sestřizích na internetu. Tak jsem si říkal, že se mi to podaří třeba nějak ještě rozběhnout.
Půlmaraton jsem probíhal v čase 1:46, což by pořád krásně stačilo na osobák, ale pocitově jsem věděl, že zpomaluju. Zadržoval jsem dech, abych se mi nenavalovalo a bál se každýho dalšího gelu.
Se zapřením jsem to držel do zhruba 25 kilometrů a tam jsem snahu o osobák vzdal. Cítil jsem, že dalších 17 kilometrů bych se zbytečně trápil. Pořád se mi vracel gel a bál jsem se každého napití vody.
Závod už mě nebavil.
Tak nějak jsem se do 32 kilometrů doplácal a posledních 10 byla spíš procházka. Maraton jsem už spíš indiánským během a otráveně dokončil v čase 4:16. Stále pro spoustu lidí nedosažitelný čas, doběhl jsem jako 4935 z celkových 9066 běžců.
Ponaučení?
Všechno jsem měl připravený, trasu jsem běžel už potřetí, takže jsem ji přesně znal. Co si z toho všeho vzít? Upřímně - netuším, co bylo špatně a jak se tomu příště vyhnout. Snažil jsem se nepodcenit naprosto nic a tohle se mi za 10 let, co běhám, nikdy nestalo. Nemělo mě nic překvapit. Stejný gely jedu stejný už 3 roky, jsem na ně zvyklej.
Prostě to nevyšlo.
Tak zase za rok.😅
A pro doplnění záznam téhle hrůzy na stravě:
https://www.strava.com/activities/18357345219
Bonus
A na kolik vás taková sranda vyjde?
Protože nejsem z Prahy, musím se do hlavního města dostat a protože se vybíhá ráno v 8 hodin, musím v Praze i přespat. Za hotel s prodlouženým checkoutem (aby se člověk mohl aspoň osprchovat) a startovným to máme necelých 6 tisíc. Bez vlaku, bez taxíků a bez jídla. 😅
A fotografie "za všechny prachy": 😅
