Závod 2 míle s úsměvem - 2.3.2025
Únor začal celkem nenápadně. Můj plán byl jednoduchý: začít se připravovat na Pražský maraton v květnu a k tomu si v klidu odběhnout Lademon Únorovou objemovku (200 km za jeden měsíc). Jenže trenér dostal nápad. Zkusíme prý ještě nějaký krátký závod. Dvě míle. Jakože fakt. 🙄 Do mých představ o maratonském plánování to zapadalo asi jako sprint do dlouhýho výběhu, ale co už. Kilometry jsem si dál potají sbíral bokem a nakonec jsem se na ten závod stejně přihlásil.
Dvě míle se běhají každou první neděli v měsíci. Na mě tedy vyšel březen a tři stupně nad nulou. Startují všichni dohromady - od dětí po dospělý - a ti nejmenší se na startu "logicky" tlačí úplně dopředu. Takže start pak vypadá chvíli jako lehká překážková dráha. Ale nic dramatickýho, je to spíš takový roztomilý.
Zase jsem si ale potvrdil, že tak krátký závody fakt nemusím. Nemám s nima moc zkušenosti, takže si do nich neberu žádný konkrétní tempo, žádný rozložení sil. Prostě tam narvu hned všechno, co v sobě najdu, a doufám, že to nějak přežiju. Po doběhu jsem byl regulérně na odpis a v tom počasí jsem pak byl upřímně vděčnej za horkej čaj v cíli.
Čas jsem zaběhl 14:10. Je to dobrý? Je to špatný? Netuším. Ale je to můj osobák. 😅
