Z videa jsou vystřiženy přechody pro chodce a zkráceny nejnudnější pasáže (a nabíjení kamery).
V listopadu 2025 jsme s rodinou vyrazili do Japonska. Já si vynutil, že vezmu věci na běh a během desetidenní dovolené se zkusím i proběhnout. Původně jsem se viděl na Parkrunu, který se po celém světě běhá v sobotu. To úplně nevyšlo a přes všechno to chození po památkách jsem nakonec byl rád, že jsem si udělal aspoň jeden výběh. Z našeho ubytování na křižovatku Šibuja to bylo 10 kilometrů, tak se to nakonec nabídlo samo.
21 km přes Shibuya crossing
Vyběhl jsem v pondělí ráno. Tokyo se probouzí pomalu, turisti vychrapují a na ulicích je jen pár lidí. Pondělní ráno s sebou nese i jednu nepříjemnou věc, pokud chcete točit výběh na video. Všude jsou nachystané pytle s odpadem na pravidelný svoz. Jinak čisté město, kde nesmíte na ulici ani jíst svačinu, se mi najednou představilo tak, jak jsem si ho zachovat nechtěl. Ale tak co už.
Moderní město je navíc často klasicky nudné a architektura se mění jen pozvolna. Když uplynulo asi tisíc přechodů pro chodce, na kterých jsem většinou chytl červenou, dostal jsem se do centra.
Poblíž mého cíle (zmíněná křižovatka Šibuja) je obrovský park, který je (podle mého) rozdělen na dvě části. První část je s chrámem Meiji Jingu a druhá více veřejná pak Yoyogi Park. K chrámu vede široká cesta a začíná obří dřevěnou branou, kde se lidi pokloní, než vejdou. Jak jsem se přiblížil, že bránu aspoň natočím, už na mě vystartoval hlídač v uniformě. Mával zběsile rukama a asi i něco volal. Já měl ve sluchátkách nahlas hudbu a asi bych mu stejně nerozuměl. Pokynul jsem na něj omluvně a okamžitě změnil trasu do Yoyogi parku, který měl vchod asi 500m vedle.
Jak jsem za celou dovolenou prakticky nepotkal žádného běžce, tak tady v parku byli všichni. Někteří snad i dvakrát. Většinou byli v početných skupinkách a na to, že bylo všední den dopoledne jich bylo opravdu hodně.
Pak už mě čekala jen samotná Šibuja a návrat domů stejnou trasou. Na křižovatce jsem byl asi v 9 hodin dopoledne a je to okamžitě poznat na počtu přítomných chodců. Být zhruba 16-17 hodin, křižovatku bych neproběhl. Byla by přeplněná. Ale jak říkám, dopoledne turisti vychrapují 😉
Po návratu jsem zjistil, že mi asi někde v polovině cesty začal krvácet prst na pravé noze. Při doběhu už byl ale na prstu a ponožce jen strup. Beru si většinou na dovolenou boty, se kterýma se pak rozloučím a nechám je v té dané zemi (v popelnici). Takže beru boty, který zpravidla už něco mají za sebou a jsou "na vyhození". Tak se mi moje Nike ZoomX Vaporfly Next%2 Ekiden na rozlučku trochu pomstily 😅. Budiž jim japonská popelnice lehká.
Původně jsem chtěl hlavně záznam na Stravu a natočit si delší video. Nakonec z toho byl ale docela fajn běh - počasí vyšlo suprově a byl to ideální kontrast k dovolené plné památek a nakupování.
